| | |

Estimation and Interpretation of Instanteneous Forward Rate Curve


Finance

Estimation and Interpretation of Instanteneous Forward Rate Curve

Name and surname of author:

Filip Štěrba

Year:
2006
Issue:
4
Keywords:
forwardová křivka, očekávání úrokových sazeb, repo sazba, měnová politika
DOI (& full text):
Anotation:
Tento článek se zabývá odhadem a interpertací okamžité forwardové křivky. V úvodu je zmíněna důležitost očekávání subjektů v ekonomice, neboť tato očekávání mj. ovlivňují spořebitelské výdaje či investiční rozhodování. Jednou z nejdůležitějších veličin v ekonomice je základní úroková sazba (v ČR 2-týdenní repo sazba), kterou obvykle stanovuje centrální banka (ČNB). Od této sazby se poté následně odvíjejí i další sazby v ekonomice. Je zřejmé, že při rozhodování domácností či podniků, ať už se toto rozhodování týká např. zamýšlených výdajů na spotřebu či plánovaných investičních výdajů, hrají očekávání ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb významnou roli. Očekávání ohledně budoucího vývoje je velmi důležité i pro účastníky finančního trhu, neboť změny v úrokových sazbách vedou ke změnám v cenách investičních instrumentů. V neposlední řadě je informace o trhem očekávaném vývoji úrokových sazeb podstatnou informací i pro samotnou centrální banku. K tomu, abychom zjistili mínění účastníků finančního trhu ohledně budoucího vývoje různých ekonomických veličin, slouží celá řada metod. Často tyto metody používají jako vstupní informace ceny těch finančních instrumentů, které v sobě nesou nějakým způsobem informaci o budoucnosti. Takovými instrumenty mohou být například finanční deriváty nebo ceny dluhopisů. Jsou to právě na trhu pozorované ceny státních dluhopisů, z kterých v tomto článku tržní očekávání ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb odhadujeme my. Vzhledem k tomu, že se výhradně jedná o kupónové dluhopisy, je potřeba transformovat jejich výnosnost do doby splatnosti, která představuje vlastně jakousi průměrnou výnosnost dluhopisu, na výnosnosti hypotetických diskontovaných obligací. Jednou z metod jak toho docílit je použití nějaké parametrické funkce. Výhoda takového postupu spočívá ve skutečnosti, že dostaneme spojitou výnosovou křivku zachycující závislost výnosnosti diskontovaných obligací na době do jejich splatnosti. Pro konstrukci dané výnosové…
Tento článek se zabývá odhadem a interpertací okamžité forwardové křivky. V úvodu je zmíněna důležitost očekávání subjektů v ekonomice, neboť tato očekávání mj. ovlivňují spořebitelské výdaje či investiční rozhodování. Jednou z nejdůležitějších veličin v ekonomice je základní úroková sazba (v ČR 2-týdenní repo sazba), kterou obvykle stanovuje centrální banka (ČNB). Od této sazby se poté následně odvíjejí i další sazby v ekonomice. Je zřejmé, že při rozhodování domácností či podniků, ať už se toto rozhodování týká např. zamýšlených výdajů na spotřebu či plánovaných
investičních výdajů, hrají očekávání ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb významnou roli. Očekávání ohledně budoucího vývoje je velmi důležité i pro účastníky finančního trhu, neboť změny v úrokových sazbách vedou ke změnám v cenách investičních instrumentů. V neposlední řadě je informace o trhem očekávaném vývoji úrokových sazeb podstatnou informací i pro samotnou centrální banku. K tomu, abychom zjistili mínění účastníků finančního trhu ohledně budoucího vývoje
různých ekonomických veličin, slouží celá řada metod. Často tyto metody používají jako vstupní informace ceny těch finančních instrumentů, které v sobě nesou nějakým způsobem informaci o budoucnosti. Takovými instrumenty mohou být například finanční deriváty nebo ceny dluhopisů. Jsou to právě na trhu pozorované ceny státních dluhopisů, z kterých v tomto článku tržní očekávání ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb odhadujeme my. Vzhledem k tomu, že se výhradně
jedná o kupónové dluhopisy, je potřeba transformovat jejich výnosnost do doby splatnosti, která představuje vlastně jakousi průměrnou výnosnost dluhopisu, na výnosnosti hypotetických diskontovaných obligací. Jednou z metod jak toho docílit je použití nějaké parametrické funkce. Výhoda takového postupu spočívá ve skutečnosti, že dostaneme spojitou výnosovou křivku zachycující závislost výnosnosti diskontovaných obligací na době do jejich splatnosti. Pro konstrukci dané
výnosové křivky používáme v tomto textu Nelson-Siegelovu funkci a její rozšířenou verzi známou podle jména jejího autora též jako Svenssonovu funkci. Chceme-li však odhadnutou výnosovou křivku ekonomicky interpretovat, je vhodnější sestavit raději její forwardovou verzi, neboť ta nám ukazuje, abstrahujeme-li od jakýchkoliv rizikových prémií, očekávanou trajektorii budoucího vývoje úrokových sazeb. V tomto článku prezentujeme na českých datech odhadnutou okamžitou forwardovou křivku, kterou lze chápat jako aproximaci budoucí měnové politiky.
Section:
Finance

?
NAPOVEDA
reguired